Role socioekonomického statusu a informovanosti rodiny v časné diagnostice poruch autistického spektra
Abstrakt
Cíl: Strmý nárůst prevalence poruch autistického spektra (PAS), zejména v posledním desetiletí, povzbudil celosvětově zájem o širší okolnosti péče o autistické děti. Cílem naší studie bylo zjistit, jak v České republice ovlivňuje rodinný socioekonomický status (SES) věk dítěte při stanovení diagnózy PAS, dále pak blíže zmapovat informační zdroje, které české rodiny využívají k získávání informací o autismu.
Soubor a metodika: Soubor zahrnul 50 klinicky vyšetřených dětí (41 chlapců, 9 dívek) o průměrném věku 7,0 ? 2,8 roku (rozmezí 3,1-14,8 roku), jejichž rodiče vyplnili dotazník týkající se rodinné situace a informovanosti o problematice autismu. U 43 dětí (86 % souboru) byla skutečně potvrzena diagnóza PAS.
Výsledky: Věk pacienta při stanovení diagnózy významně negativně koreloval se vzděláním matky (p = 0,011) i se vzděláním otce (p = 0,041), tedy vyšší vzdělání rodičů bylo asociováno s časnější diagnostikou dítěte. SES rodiny významně s věkem pacienta nekoreloval.
Většina rodičů (72 %) přišla k diagnostickému pobytu s názorem, že dítě je autistické. Naprostá většina respondentů (94 %) uvedla, že před hospitalizací již získala nějaké informace o autismu.
V získávání informací byly aktivnější buď matky (64 %), nebo byli aktivní oba rodiče stejnou měrou. V průzkumu se nevyskytly rodiny, kde aktivnější by byl otec.
Průměrný počet zdrojů, z nichž respondenti čerpali své informace o autismu, byl 3,2 (? 1,8), rozmezí bylo 0-9. Počet zdrojů nekoreloval významně s věkem dítěte při ur čení diagnózy.
Nejčastěji uváděným zdrojem informací byl internet (72 %), následován dětským psychiatrem (56 %). Výsledky výzkumu byly diskutovány v kontextu zahraničních zkušeností.