Článek se zaměřuje na popis českých tranzitivních sloves, která v rámci posesivních rezultativních konstrukcí umožňují vypuštění přímého objektu, a také na popis intranzitivních sloves, která posesivní rezultativní konstrukce tvoří. Při analýze, jejíž výsledky jsou zde předkládány, byla česká slovesa schopná tvořit bezobjektové posesivní rezultativní konstrukce rozdělena do skupin a dále rozebírána především na základě jejich sémantických vlastností. Cílem článku je:
1) popsat jaký vliv má na tvorbu bezobjektových posesivních rezultativních konstrukcí to, které valenční doplnění zastupuje ve větě dějem změněný objekt mimojazykového světa;
2) popsat, jakou funkci v jednotlivých případech bezobjektové posesivní resultativní konstrukce plní;
3) popsat, jakou roli v jednotlivých skupinách sloves sehrává sémantická kategorie tranzitivnosti a nakolik se tranzitivní a intranzitivní slovesa v některých případech navzájem přibližují;
4) postihnout specifika vymezených slovesných skupin.