Jednou z málo exponovaných otázek ohledně ukrajinské krize je, co si přejí samotní Ukrajinci. Chtějí být součástí Ukrajiny? Součástí Ruska? Nebo chtějí samostatný útvar? Proč se lidé žijící na východě Ukrajiny jednou vyslovují pro samostatný stát, jindy pro Ukrajinu a jindy pro Rusko? Jak je možné, že obyvatelé v Mariupolu pevně svírají ukrajinskou vlajku, zatímco v Doněcku se hlásí k Doněcké lidové republice, když je v obou městech přibližně padesátiprocentní poměr Ukrajinců a padesátiprocentní poměr Rusů? Jednou z odpovědí je zajisté působnost propagandy, ale tento předpoklad by znamenal, že se s jedincem zachází jen jako s "loutkou".
Tímto článkem bych chtěl rovněž reagovat na texty Petra Gočeva, Jiřího Pehe a řady dalších autorů. Zdá se mi totiž, že si tvoří úsudky o Ukrajincích jen na základě pohledu na mapu ukrajinského státu.