V této studii se zabýváme vztahy mezi užitími téhož slovesného lexému, které jsou charakterizovány změnou v přiřazení situačních participantů a povrchových syntaktických pozic; tyto vztahy označujeme jako alternace. Tato práce se soustředí na lexikalizované alternace, které jsou vyjádřeny prostředky lexikálně-sémantickými, tj. změnou lexikální jednotky slovesa.
V češtině jsou lexikalizované alternace konverzní (tzv. lexikálně-sémantické konverze, např. naložit seno na vůz -- naložit vůz senem), nebo nekonerzní (tzv. různé strukturní vyjádření téhož participantu, např. vyjít na kopec -- vyjít kopec, a strukturní rozpad situačního participantu, např. rozpad tématu a dikta). V práci představujeme zachycení těchto vztahů ve valenčním lexikonu VALLEX.