Česká substantiva mluvení mají tři sémantické participanty, Mluvčí, Informace a Příjemce. Tyto tři participanty mohou být vyjádřeny různ ými formami, v různých kombinacích.
V subkorpusech Českého národního korpusu zjišťujeme četnosti vybraných kombinací aktantů u pěti skupin substantiv mluvení. Srovnáváme je s četnostmi obdobných kombinací aktantů u vzorku substantiv výměny a podáváme jejich kvantitativní analýzu.
Ukazujeme, že dvě zkoumané sémantické třídy se podstatně liší v četnostech kombinací zahrnujících Konatele (Mluvčího u substantiv mluvení, Posesora 1 u substantiv výměny). Zatímco u substantiv výměny je Konatel téměř vždy elidován, u substantiv mluvení je výrazně četnější, u některých typů substantiv dokonce srovnatelně častý jako participant Informace.
Můžeme tedy potvrdit naši hypotézu, že nezanedbatelný výskyt Konatele (při současném vyjádření Adresátu) je charakteristickou vlastností celé skupiny substantiv mluvení.