Pojetí produktivity a její zjišťování patří k základním otázkám slovotvorného výzkumu; s etablováním korpusů jako materiálových zdrojů lingvistické práce se výzkum produktivity stal ústředním tématem (především evropského) slovotvorného bádání. V zahraničních pracích je od 90. let 20. století diskutována možnost vyčíslit produktivitu jednotlivých formantů na základě frekvenčních údajů z korpusových dat, zásadní důležitost je přitom přikládána derivátům, které jsou v korpusových datech doloženy jediným výskytem.
V příspěvku ilustrujeme problematičnost zjišťování slovotvorné produktivity z korpusových dat analýzou čtyř přípon, které v češtině vystupují jako součást názvů vlastností (zpravidla vedle jiných užití). Aplikací etablovaných kvantitativních přístupů a pokusem o důsledný rozbor systémových vlastností této sady přípon totiž dospíváme k různým výsledkům, tzn. jako nejproduktivnější jsou stanoveny různé přípony.