Abstrakt
Onemocnění diabetes mellitus nepatří mezi nové choroby, přesto v poslední době vzbuzuje pozornost široké veřejnosti. Jedná se o chronické heterogenní onemocnění provázené zvýšenou hladinou krevního cukru v důsledku absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu v těle.
Počet nemocných cukrovkou v Česku již překročil 800 tisíc osob a tento počet každoročně stoupá. Pozdní rozpoznání choroby či zanedbání léčby může vést ke vzniku akutních i chronických komplikací.
Tyto přidružené komplikace výrazně ztěžují život všech nemocných a při nedodržování léčebných postupů mohou vyústit např. v amputaci dolní končetiny, selhání ledvin nebo v nejhorším případě až ve smrt pacienta. Prevence a dodržování správného lékařského postupu je tak primárním cílem boje proti diabetu.
Včasné rozpoznání nemoci může zabránit vzniku či dalšímu rozvoji přidružených komplikací a tím tak umožnit diabetikům, navzdory nemoci, co nejdelší a nejkvalitnější život. Dostupnost kvalitní lékařské péče je tak v případě diabetu rozhodující.
Nařízení vlády č. 307/2012 Sb. ze dne 29. 8. 2012 uvádí v platnost standardy pro místní a časovou dostupnost zdravotních služeb ambulantní a lůžkové péče. Diabetologie se řadí mezi druhou skupinu oborů ambulantní péče, kdy dostupnost jednotlivých zařízení je pro občany garantována tímto vládním nařízením s maximálním stanovenou dojezdovou dobou 45 minut.
Tento příspěvek si klade za cíl analyzovat pomocí extenze Network Analyst v SW ArcGIS současný stav dostupnosti jednotlivých diabetologických zařízení a to nejen z pohledu prosté časové dostupnosti péče. Nařízení vlády neuvažuje např. o personálních kapacitách neboli o výši úvazku lékaře, či o věkové struktuře lékařů, při čemž právě tyto faktory jsou stěžejními determinanty dostupnosti zdravotní péče s ohledem na budoucí geodemografický vývoj obyvatelstva ČR.