Abstrakt
Článek se zabývá Schellingovým pozdním vypracováním volní koncepce absolutna. Ve Věcích světa připisuje Schelling klíčovou roli časovým dimenzím a předkládá systém zjevení absolutna rozdělený do tří věků: minulost, přítomnost, budoucnost.
Na tomto pozadí analyzuje autor podrobně dvě sféry sebe-zjevení absolutna: (a) teogonický proces, začínající počáteční ještě zcela nevědomou po sebepoznání toužící vůlí, která dospívá k sebevědomí pouze skrze překonání protikladů obsažených potenciálně v její podstatě, a (b) proces vnitřního a vnějšího sebe-zjevení Boha.