Procesy, o kterých se nemluvilo: izraelské vyslanectví v Praze a distribuce sociálních podpor v letech 1953-1957
Abstrakt
Studie mapuje aktivity izraelského vyslanectví v Československu v letech 1953-1957 a s nimi související perzekuce části židovského obyvatelstva v Československé republice (dále jen ČSR). Změna mezinárodněpolitické orientace ČSR ve vztahu ke státu Izrael na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století měla významný dopad i na život židovské menšiny v samotném Československu.
Vzrůstající vlna antisemitismu neskončila procesem s tzv. protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského v roce 1952. Špatná životní situace řady židů vedla izraelskou ambasádu v Praze k tajné distribuci sociálních podpor. Zároveň se jeden ze zaměstnanců izraelského vyslanectví, Jacob Gazit, který tuto činnost po určitou dobu zajišťoval, podílel na pašování luxusního nedostatkového zboží (především hodinek).
Tyto cennosti následně přes různé židovské zprostředkovatele prodával na černém trhu. Někteří překupníci s Gazitem rovněž spolupracovali na distribuci sociálních podpor.
Státní bezpečnost (dále často jen StB) překupníky odhalila a na základě jejich vyšetřování postupně získala informace i o distributorech sociálních podpor. Obě sítě v rozmezí několika let rozbila, jejich členy pozatýkala a následně odsoudila.
Tyto procesy charakteristickým způsobem dokládají změnu režimní politiky ve vztahu k židovské menšině. Většina odsouzených v popisovaných procesech se na rozdíl od obětí předcházejících antisemitsky zaměřených soudů za židy skutečně považovala a někteří z nich se kriminální činnosti skutečně dopouštěli.