Článek se zamýšlí nad psychosomatickou a alternativní medicínou z hlediska trvalé udržitelnosti zdravotnictví v ekologickém i ekonomickém slova smyslu. Zamýšlí se nad provázaností lékařské vědy, praxe, výroby léčiv a technologií, jež je pojmenována v konceptu medicínsko-průmyslový komplex a je součástí dominantního zdravotnického systému.
Zmiňuje další možné přístupy ke zdraví a zdravotní péči, jako je např. sociálně ekologický model a model veřejného zdravotnictví.