Britská diplomacie, československá otázka a konec meziválečného systému smluv o ochraně menšin v letech 1938-1945
Abstrakt
Příspěvek se zabývá vztahem britské diplomacie k problematice menšin mezi 1938 a 1945 na pozadí tzv československé vydání. Zpočátku v Mnichově 30. září 1938, Velká Británie se rozhodla, po zvážení všech širší důsledky své politice ústupků, na podporu řešení problematiky menšinového vztahující se na nucené odevzdání určité části území Československa usadil především německé menšiny ve prospěch nacistického Německa.
Británie za poměrně neúčinné a nepoužitelný systém smluv menšinových provedených pod záštitou Společnosti národů. Během WWII, podporovat obnovu Československa v hranicích svého předválečného území, byla Británie se snaží najít alternativu; Od července 1942 alternativa byl viděn v přemístění členů němčiny menšiny z Československa, Polska (kvůli jeho západní hranice) a z dalších zemí ve středu a východní Evropy do Německa.
Tento britský přístup byl založen na několika důvodů kromě své víry že přemístění německého obyvatelstva by posílilo postavení jednotlivých států ve střední Evropa, která by pak mohla spolupracovat na federální unie a účinně čelit hrozbě přicházející z SSSR jakož i případně z Německa v budoucnu. Kromě toho, přemístění by vyloučit možnost, že Německé menšiny může opět stát hrozbou pro evropského míru.
Dalším důvodem byl fakt, že s analyzoval celý problém, dospěl k závěru, britské ministerstvo zahraničí, že žádný "oživení" systému menšiny smlouvy by byl možný po druhé světové válce. Nebylo to jen proto, že celý systém selhal během války ale také proto, že v Československu, Polsku a SSSR byly striktně proti jeho nové zástavbě.
Na druhé straně ruka, problematika ochrany menšin nemohly být odstraněny; byla zahrnuta do debat o novém pojetí základních lidských práv v rámci přípravy nové mezinárodní organizace - OSN.