Branná výchova byla dlouhou dobu součástí školních osnov. Forma výuky i obsah se měnily pod vlivem politické situace v českých zemích.
Po revoluci, konkrétně v roce 1991 po zrušení Zákona o branné výchově byla bez náhrady zrušena. Žákům tak nebyly uceleně představovány informace o ochraně zdraví a efektivním jednání v případě vzniku krizových situací. Z výsledků realizovaných výzkumů vyplývá, že učitelé vnímají potřebu obnovení výuky této problematiky.
Její návrat zajistila kurikulární reforma, díky které je problematika opět zařazena do vzdělávání. Nejčastěji se v této souvislosti užívá označení Ochrana člověka za mimořádných událostí.
V příspěvku jsou představeny výsledky dotazníkového šetření. Jeho cílem bylo zmapovat míru povědomí žáků středních odborných škol o problematice ochrany člověka za mimořádných událostí.
Pozornost byla soustředěna na rozdíl mezi vědomostmi žáků prvních a druhých ročníků. Závěrečná část příspěvku je věnována možným způsobům řešení neuspokojivého stavu povědomí žáků o tomto interdisciplinárním souboru témat.