Abstrakt
V gramatické struktuře jazyka jsou zastoupeny prvky odkazující k něčemu, co je mimo jazyk, a realizující tak funkci pojmenovávací a valnou část funkce usouvztažňovací, plníce tak hlavní poslání jazyka, a prvky sloužící čistě stavbě jazyka. Gramatika konkrétního přirozeného jazyka tvoří komplex všech těchto prvků.
Protože každý jazyk je systém, v němž jednotlivé prvky navzájem souvisejí a navzájem se doplňují, je v každém jazyce poměr prvků plnících úlohy podstatné, a prvků plnících úlohy čistě konstrukční, odlišný, což je jedním ze zdrojů rozdílů mezi jazyky.