Abstrakt
Obsah příspěvku se týká jednak obecné problematiky kategorie českého vidu a jejího popisu, jednak metodiky výuky vidu v kursech češtiny jako cizího jazyka. V obvyklém popisu převládá sémaziologický přístup (forma RIGHTWARDS ARROW význam), z něhož vznikl koncept vidové dvojice, stanovené na základě podobnosti formy. Pokud se však omezíme pouze na ni, zůstanou ostatní vztahy mezi predikáty studentům neodhaleny. Při onomaziologickém postupu (význam RIGHTWARDS ARROW forma) se do popředí naší pozornosti dostávají kvalitativní změny mezi dvěma stavy, které nejsou vyjadřovány v češtině obvyklými vidovými prostředky. Nejběžnější stavy, v nichž se mluvčí nachází, a tudíž je potřebuje pojmenovat v relativně rané fázi osvojování češtiny, se odvíjejí od subjektu mluvčího a týkají se jeho prožívání, percepce světa a vnitřní reakce na něj. Tyto stavy patří do následujících sémantických oblastí:
1. Mentální stavy spojené s poznáním/věděním Příklad: nevědět RIGHTWARDS ARROW vzpomenout si RIGHTWARDS ARROW vědět Vztah není založen na podobnosti formy
2. Stavy spojené se smyslovým vnímáním a prožíváním
3. Stavy spojené s emocemi a fyzickými potřebami
4. Existenční stavy
5. Stavy spojené se změnou (tělesné) pozice