Ostrostřelecká paráda. Mystifikační akty a instrumentalizace historie, jejich motivace a způsoby uplatnění v činnosti ostrostřeleckých spolků

Abstrakt

Ostrostřelecké sbory byly bezpochyby jedním z nejmalebnějších projevů veřejného života v 19. století a historizující převleky, stejně jako často mystifikací vylepšené tradice k nim neodmyslitelně patřily. Střelecké sbory v sobě velmi zajímavým způsobem spojovaly minulost se současností.

Původní odhodlání k obraně obce, které jim dalo vzniknout, dobře souznělo s moderními občanskými principy, jako byla ochrana soukromého vlastnictví, ale také svépomoc a odpovědnost majetného měšťana vůči obci. Tak bylo v historii nalezeno něco veskrze moderního, k čemu se bylo možno odvolávat jako k nejlepší tradici měšťanstva.

Obecně se tedy střelci v měšťanském prostředí těšili velké vážnosti, přesto, že se jejich role s reorganizací společnosti postupně měnila z obranné na převážně reprezentativní, případně sportovní. Vnímání historické tradice i aktuální funkce střeleckých sborů vykazovalo ale i odlišnosti v závislosti na konkrétních podmínkách jednotlivých měst.

Důležitou roli hrálo jazykové prostředí a stupeň industrializace. V českém a německém prostředí byl společenský vývoj reflektován odlišně a odlišný byl i vztah k historii.

Rovněž zdroj prosperity obyvatel měl vliv na jejich postoj k minulosti a současnosti. Jablonec nad Nisou a zdejší c. k. privilegovaný střelecký sbor jsou příkladem kontrastu a zároveň symbiózy mezi dynamicky se rozvíjející obcí starobyle se stylizující korporací, jejíž vznik v tomto případě o celých sto let předcházel získání městského statutu.

A proto se pokusím vznik fenoménu ostrostřeleckých sborů a jeho účel v 19. století popsat právě na něm.