Abstrakt
Studie detailně zkoumá historii uvádění a mediální recepce snímku Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky na západoevropských trzích a v USA a v západoevropských i amerických médií na konci 60. let. Propojením historie distribuce Ostře sledovaných vlaků v západní Evropě a ve Spojených státech s analýzou recepce filmu ve světovém tisku, jež se často s distribucí prolínala a promítala se do ní, text nabízí přesnější představu o řadě stále zatím jen okrajově známých aspektů spojených s dějinami domácí kinematograie.
Například o tom, jak západní kritika vnímala a konstruovala obraz české nové vlny (či "českého zázraku") a jakou roli sehrála zvláště ta americká v tom, že jsou právě Ostře sledované vlaky společně s Láskami jedné plavovlásky a Obchodem na korze - a nikoliv Návrat ztraceného syna, O slavnosti a hostech či Konec srpna v hotelu Ozon - tváří československé nové vlny v zahraničí. Nebo o tom, jak se do pozice a reputace snímku, ale i jeho distribuční cesty na některých trzích, promítly politické události - konkrétně okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy.
V neposlední řadě je možné na případu konkrétního ilmu zamýšleného od začátku výroby na vývoz do "kapitalistické" ciziny více přiblížit exportní strategie ČSF, ekonomické pozadí fungování ilmového monopolu a důležitost, jakou jeho vedení přikládalo exportu. Uvedení snímku tak studie vztahuje k dějinám československé nové vlny, situaci v československé kinematografii i politice.
Rozšiřuje chápání dějin československé nové vlny o důležitou zahraniční dimenzi a nabízí revizionistický pohled jak na dějiny československé nové vlny, tak na fungování československého filmového monopolu v období komunismu.