Základní osu článku tvoří návrhy na zlepšení hospodářské a sociální situace ve sklářském průmyslu v oblasti Jablonecka a Železnobrodska mezi léty 1918-1938. Úsilí o změnu hospodářských a sociálních poměrů v jabloneckém a železnobrodském meziválečném sklářství můžeme sledovat nejen ze strany různých sklářských organizací, ale i ze strany jednotlivců. Jeden z ucelených plánů na změnu poměrů v jabloneckém a železnobrodském sklářském průmyslu vzešel například z pera domáckého brusiče Josefa Čepelíka z Tatobit.
Je nutné zdůraznit, že většina návrhů byla nerealizovatelná především vzhledem k představě, že stát může na vše dohlížet a prosazovat spravedlivě zájmy všech složek sklářské výroby. Případně se jednalo o změny, které by i po svém uskutečnění k výraznějšímu zlepšení situace ve sklářství ve sledovaných lokalitách nevedly.
Hodnota většiny návrhů proto nespočívá v jejich reformním úsilí, ale v tom, že poukazují na soudobé problémy ve sklářství, na způsob jejich vnímání ze strany dělníků i zaměstnavatelů a v neposlední řadě také na snahu se s nimi vypořádat.