Cílem príspevku je pripomenout nekolik myšlenek Johna Deweyho, jež mají souvislost se soudobými úvahami o obecné pedagogice. Jde zejména o otázku vlivu podstatných spolecenských zmen na výchovnou praxi a na budování pedagogické teorie.
Zrychlující se dynamika rozvoje v ekonomické i technické oblasti vyvolává nové spolecenské potreby. V edukacní teorii hraje stále vetší roli vliv sociální prostredí, ve kterém clovek vyrustá.
Text konstatuje, že Dewey jako první systematicky pokládal spolecenské prostredí za specifické východisko i hybnou sílu mentálního a emocionálního rozvoje díte- te, za živnou pudu pro jeho další rozvoj a vzdelávací možnosti. Deweyovské propojení teorie výchovy s analýzou sociálního prostredí implikuje odmítnutí pokusu o nezávislost pedagogiky na jiných vedních disciplínách a na filosofii.
Text rovnež pripomíná Deweyho názor, že výchovné a vzdelávací aspekty nejsou vlastní pouze situacím ve škole, ale i bežnému životu. V (post)moderní dobe se však ono edukacní prostredí neustále promenuje, a tak je dodnes živá a otevrená Deweyho otázka: lze (príp. jak) formulovat nosné a perspektivní výchovné cíle pro neustále se menící a diverzifikovanou spolecnost?