Sociální opora má dle řady výzkumů pozitivní vliv na zdraví lidí, její přítomnost přispívá ke snížení rizika vzniku mentální poruchy u lidí, kteří jsou vystaveni traumatické události. Článek nejprve vymezuje tento pojem, zejména ve vztahu k pojmu sociální vztah, představuje teoretické přístupy ke zkoumání sociální opory, zabývá se pozitivními i negativními dopady sociální opory, sociální oporou obdrženou i poskytovanou. Empirická část využívá kvalitativní přístup.
Studie se zúčastnilo 15 vojáků na různých pozicích v rámci mise ISAF. Z výsledků vyplývá, že sociální oporu je možno rozdělit na dvě kategorie - uvnitř mise a vně mise.
Nejčastějšími poskytovateli sociální opory jsou kolegové v misi, velitel, pro některé pak rodina či partnerka. Rodina či partnerka je však na druhou stranu také nejčastější příjemcem sociální opory od vojáků a může být proto v některých případech vnímána jako zatěžující.
V článku jsou prezentovány detailnější výsledky analýzy.