Studie poskytuje alternativní pohled na průběh christianizace střední Evropy. Původní tezi o kulturním soupeření křesťanství s pohanskými věroučnými systémy až k agresivním prostředkům doplňuje pro celistvější dojem obrazem vědomé spolupráce či "blahosklonné ignorace" druhého.
Zároveň upozorňuje na fakt, že obraz druhého byl důležitou součástí vytváření náboženské identity. Studie se snaží prokázat, že k násilným projevům na hranici vzájemných vztahů docházelo spíše zřídka.