Abstrakt
Tématem kapitoly je recepce xaveriánské legendy a její proměny ve středoevropském a českém písemnictví 17. a 18. století. V úvodní části sleduje šíření velkých celoevropsky vlivných zpracování života sv.
Františka Xaverského (O. Torsellini, J. de Lucena, D.
Bartoli, G. Massei, D.
Bouhours) do střední Evropy (především Sv. říše římské a královských Uher jakožto součásti habsburského soustátí) a jejich zdejší přijetí. Následně se pak věnuje samostatným zpracováním legendy vzniklým v českém písemnictví při zachování zřetele k jazykově latinské a německé legendistické tvorbě na území habsburského soustátí a v katolických oblastech říše.
Autor přitom sleduje vztah zdejších zpracování k evropským vzorům (míru přebírání, resp. vypouštění jednotlivých motivů a jejich úpravy) a proměny látky v českém prostředí.