Studie je věnována okolnostem vzniku Ukrajinské nacionální obrany, později přejmenované na Organizaci národní obrany "Karpatská Sič". UNO vznikla počátkem září 1938 jako tajný spolek organizovanými mladými ukrajinskými radikály s vazbami na Organizaci ukrajinských nacionalistů a henleinovské politické kruhy v republice.
Díky zatčení jednoho z vůdců UNO, Ivana Roháče, se informace o tom podařilo ještě před Mnichovem získat i československé policii. Po vyhlášení autonomie a vítězství ukrajinského politického směru na Podkarpatské Rusi však již nebylo možné proti této paramilitární organizaci nijak zasáhnout.
Díky svému vedení však byla "Karpatská Sič" spíše expoziturou UNO, cvičenou haličskými emigranty v teroristickém způsobu boje. Její činnost vyvrcholila v noci z 13. na 14. března 1939, kdy v Chustu provedla v režii nacistických tajných služeb nezdařený převrat.
O několik hodin později se po vyhlášení nezávislosti Karpatské Ukrajiny stala základem armády nového státu. Pro Maďary však nebyla vážným protivníkem a stovky jejích příslušníků byly popraveny.
Ivan Roháč byl jako aktivista OUN v únoru 1942 v Kyjevě popraven nacisty, s nimiž před tím spolupracoval.