Příspěvek analyzuje popisnou definici liturgie jako výkonu Kristova kněžství, jak ji podává konstituce o liturgii ve svém sedmém článku. Rozbor se opírá o důkladné studium koncilních akt, což dovoluje sledovat vývoj textu v průběhu koncilu.
Přístup k autentickým pramenům ukazuje jak na kontinuitu s předchozími dokumenty magisteria, tak na nové prvky, které jsou plodem práce teologů a které koncil integroval do svého učení.