Abstrakt
Autor se snaží nastínit lingvistickou analýzu (v rovině stylové, syntaktické, morfologické a lexikální) románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Na základě této analýzy polemizuje se staršími názory Františka Daneše a dospívá k přesvědčení, že Jaroslav Hašek na základě svého pozorovacího talentu mistrně ovládal český jazyk a jazykovými prostředky dokázal skvěle charakterizovat své postavy.