Článek se zabývá problematikou času ve významu antické scholé. Snaží se popsat vztah mezi Aristotelovým pojetím teoretické činnosti a scholé jako prázdnem.
Ukazuje se paradoxní charakter scholé jako bezúčelného času, který je podmínkou činnosti, jež má ú čel sama v sobě Jak potom obnovit scholé jako prázdno v dnešní době, v níž probíhá kolonizace času?