Kapitola se zaměřuje na možný pohled a přístup k dětské sexualitě. Vychází z chování, které je běžné pro různý věk (dělení je inspirováno teoriemi z vývojové psychologie), zároveň v kontrastu s běžným chováním jsou zmíněny i možné indikátory pohlavního zneužití.
Popisuje, jak usnadnit komunikaci mezi dětmi a jejich rodiči či dalšími dospělými - které faktory komunikaci rozvíjejí a které ji naopak brzdí.