Hésychastická nauka a její pojmy jsou v učení avva Izajáše ze Skétis neoddělitelnou součástí asketické mnišské praxe, s níž tvoří milníky jediné mnišské cesty. V této nerozlučnosti se promítají do tradice žebříků výstupu do nebe (Klimax, Izajáš ze Skétis) i do širšího kontextu Filokalie.
Učení a slovník žebříků i Filokalie si našly svou cestu z mnišského Východu do Evropy, která je přetvořila do podob vlastních západním formám křesťanské spirituality: uvnitř řeholního společenství, a také v laickém prostředí.