Myšlenka sborníku u příležitosti významného jubilea ředitele obnoveného Ústavu T. G.
Masaryka inspirovala autora příspěvku, aby v první části připomněl dva Opatovy přátele - historiky Karla Kučeru a Jiřího Kovtuna a následně prvního Masarykova tajemníka Jaroslava Císaře. Všechny spojoval shodný studijní námět a obdobný respekt k TGM.
Císař měl navíc to štěstí, že mohl být Masarykovi nablízku a za účinnou "spolupráci" mu autor Nové Evropy věnoval nejen první koncept Washingtonské deklarace, ale také také rukopis této knihy, na jej íž konečné realizaci se Císař podílel. Než se Císař definitivně vrátil v roce 1980 domů, aby konec života prožil mezi svými v Brně, podařil se mu uskutečnit dávný záměr - zabezpečit i druhý dar deponováním v Kongresové knihovně ve Washingtonu.
O okolnostech, které k tomu vedly i podmínkách uložení informují závěrečné řádky.