Publikace na Matematicko-fyzikální fakulta, Právnická fakulta |
2014
Abstrakt
Z textu § 235 odst. 1 InsZ se především podává, že věta druhá žádné samostatné vymezení neúčinného právního úkonu dlužníka neobsahuje (jde v podstatě jen o "insol- venční připomenutí" úpravy obsažené již v § 35 odst. 1 části věty před středníkem ObčZ 1964). Věta první sa- mostatnou definicí neúčinného právního úkonu dlužníka rovněž není, když pouze pojmenovává základní rys ta- kového právního úkonu dlužníka, totiž, že jde o právní úkon nebo o právní úkony, kterými dlužník "zkracuje" možnost uspokojení věřitelů nebo "zvýhodňuje" některé věřitele na úkor jiných