Abstrakt
V rámci přednášky jsem prezentovala svůj pohled na metodologické rozdíly etnografického výzkumu v sevřeném a rozptýleném terénu. Srovnala jsem extrémní typy klasické - lokálně ukotv ěné etnografie a multi-sited etnografie.
Na příkladu metodologie diplomového výzkumu a výzkumu disertačního jsem diskutovala možné limity, přednosti i nevýhody výzkumů v těchto dvou typech terénů. Zaměřila jsem se mj. na to, pro jaká témata je, dle mého soudu, vhodné zvolit ten který typ etnografického výzkumu a co je možné na jeho základě vypovědět.
Ve své diplomové práci jsem se věnovala fungování jedné z tradičních medicín - ájurvédy - v ČR. Velkou část terénního výzkumu jsem strávila zúčastněným pozorováním v ájurvédské instituci, kde probíhá poradenství i výuka ájurvédy.
Vedle terénních poznámek jsem si psala i zápisky z přednášek a spolu se svými spolužáky zkoušela byliny, dechová cvičení i ájurvédskou jógu. Zároveň mě zajímaly způsoby dovážení, zpracování a prodeje léčiv, které musí být v souladu s českou (a EU) legislativou i diskuse v rámci kterých vyjednávala tamní komunita budoucí cíle ájurvédy v ČR.
Výslednicí tohoto výzkumu je etnografická studie, kde prostřednictvím identifikace klíčových aktérů ájurvédy postupně rozbaluji podobu jejího zdejšího fungování. Kdy už ale tento typ etnografie, tedy zúčastněné pozorování sevřeného terénu, nestačí? Ve svém disertačním výzkumu se posouvám od etnografie jedné ájurvédské instituce k výzkumu ájurvédských léčiv.
Proces jejich konstituce se přitom odehrává na mnoha místech zároveň, a to nejen lokálně napříč ČR v různých ájurvédských centrech a prodejnách s ájurvédskými produkty, ale i prostřednictvím rozličných praktik jako je výuka, studium, léčení, vývoz, dovoz, míchání, pěstování, definování legislativou ČR i EU. Jak se změní metodologie lokálně ukotveného výzkumu, posuneme-li ho k výzkumu fenoménu, který je maximálně multi-sited?