Příspěvek se věnuje vztahu Mikuláše Kusánského k islámu. Shrnuje obsah jeho textů De pace fidei a Cribratio alcorani a upozorňuje na nejnovější publikační výstupy i konferenční podniky věnované této tematice.
Připomíná prehistorii Kusánových postojů i podobné názory jeho současníků (Jan ze Segovie). Všímá si postavy Čecha (Bohemus) mezi disputujícími v De pace fidei a ptá se po jeho roli v tomto díle.