"Sám o sobě existuje jen dobrý osud" : Teorie dramatu Antona Müllera v kontextu středoevropské estetiky
Abstrakt
Cílem této studie je umístit teorii dramatu, kterou Anton Müller (1792-1843), profesor estetiky na Pražské Univerzitě, formuloval v sérii přednášek z roku 1831, do kontextu tehdejší středoevropské estetiky. Proto nastiňuje dvě současné diskuze jakožto pozadí ke komparaci, které reprezentují intepretace dramatu zformulované v estetických přednáškách Müllerových pražských předchůdců a vlivné rakouské úvahy z prvních tří desetiletí devatenáctého století.
Srovnání s myšlenkami a teoriemi Augusta Gottlieba Meißnera (1753-1807) a Johanna Heinricha Dambecka (1774-1820) ukazuje, že Müllerova teorie dramatu již nebyla v souladu s osvíceneckými principy dramatu, zatímco porovnání s tehdejšími renomovanými úvahami Josepha Schreyvogela (1768-1832), Heinricha Josepha von Collina (1771-1811), Augusta Wilhelma Schlegela (1767-1845), Karla Wilhelma Ferdinanda Solgera (1780-1819), Wilhelma von Schütze (1776-1847), Matthäuse von Collina (1779-1824) a MIchaela Leopolda Enk von der Burga (1788-1843) představují podobnosti mezi Müllerovou teorií a tehdejší rakouskou, na náboženství založenou a spirituálně orientovanou, estetikou.