Přehledová studie má pět částí. V první jsou charakterizovány dva koncepční přístupy k humoru.
Jeden pokládá za zastřešující pojem "komično" a humor je jen jednou z jeho spíše pozitivních podob. Druhý vychází ze zastřešujícího pojmu "humor" a rozlišuje různé podoby humoru, včetně negativních.
Výklad uvádí tři hlavní teorie humoru: nadřazenosti, nesouladu, neshody a uvolnění či tlumení. Druhá část přibližuje humor u seniorů a upozorňuje, že toho víme relativně málo o humoru ve stáří, neboť většina výzkumů probíhá u dětí, dospívajících či dospělých v produktivním věku.
Třetí část studie přibližuje diagnostikování humoru u seniorů. V rámci kvalitativních metod se používají např. hloubkové rozhovory se seniory nebo analýza deníkových záznamů seniorů.
V rámci kvantitativních metod se používají dotazníky a studie podává přehled sedmi nejběžnějších, které se používají ve výzkumech humoru u starých osob. V rámci smíšených metod se porovnává porozumění humoru u mladých osob a seniorů anebo porozumění humoru u relativně zdravých seniorů a seniorů po mozkové příhodě. Čtvrtá část studie přináší model Gelkopfa o vztazích mezi humorem, léčbou a uzdravováním pacientů.
Pátá část studie demonstruje možnosti jak využít humoru při zlepšování psychického stavu seniorů (individuální nebo skupinové intervence).