Hyperglykémie kritických stavů byla považována za adaptivní metabolickou reakci organizmu na stresovou situaci, která souvisí s kritickým stavem jak u pacientů s diagnózou diabetu, tak u pacientů bez této diagnózy. Hyperglyémie je vyvoláma především periferní inzulínovou rezistencí navozenou faktory působícími kontragulačně vůči inzulínu na úrovni postreceptorové inzulínové signální kaskády.