Kritický měsíčník Štěpnice, který vycházel v letech 1946-1952, byl zaměřen na uměleckou tvorbu pro děti a mládež ve výchovném a pedagogickém kontextu. Ve svém příspěvku analyzuji jeho příspěvek k té části propagandistického snažení poúnorového komunistického režimu, která byla cílena na děti a mládež.
Rozebírám roli Štěpnice jako kritika "nevyhovujícího" periodika Vpřed, jako nástroj organizace ideologické výchovy (propagandy) ve školách a zájmových organizacích a také její podíl na spoluvytváření dobového diskurzu ideologické výchovy dětí a mládeže v teoretické a jazykové rovině.