Abstrakt
Cílem příspěvku je prostřednictvím náhledu na vývoj západní historiografie v 2. polovině 20. století přiblížit základní proměny dějepisného bádání, které vedly až ke vzniku historické antropologie. Historická antropologie je teoreticko-metodologický přístup nacházející se na pomezí antropologie a historie.
Cílem historické antropologie je aplikovat antropologické teoretické poznatky a metody na historické prameny a studovat postavení a úlohu člověka v dějinách. Text se například zaměřuje na počátky zájmu o subjektivitu v dějinách, novou kulturní historii a na postmodernistickou kritiku dějepisectví.