Koncept sociálních rolí je od 30. let 20. století dosud nedílnou součástí sociálních věd, a to i přes jeho určité vyčerpání a kritiku, která vůči tomuto konceptu směřovala z různých pozic zejména od 60. let. Etnometodologická sociologie (resp. konverzační analýza, dále EM/CA), jejíž perspektivu zde zaujímám, nahlíží na role způsobem sobě vlastním.
Koncept sociální role respecifikuje jakožto členský fenomén založený na kategorizační práci, který je během interakce prakticky využíván jako nástroj a zdroj v dosahování aktuálních interakčních záměrů. S tím, že lidé ve společnosti "hrají různé role", jsou samozřejmě srozuměni i sami jednající jedinci a dovedou s tím více či méně zručně nakládat.
Ve svém příspěvku chci zjistit, jak může dosavadní poznatky EM/CA z této oblasti doplnit sekundární analýza orálněhistorického materiálu, konkrétně nahrávek z Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation, přístupného i na UK v Praze (v CVH Malach). Orální historie je (především) konverzací dvou konkrétních lidí na konkrétním místě v konkrétním čase.
Jde o interakční situaci, jejímž cílem je (mimo jiné) součinná tvorba srozumitelné výpovědi o minulosti. Role (coby členské kategorie) jsou účastníky orálněhistorického rozhovoru využívány jako nástroj interakce na dvou úrovních: interakční a narativní.
Ve svém příspěvku obě úrovně ilustruji na příkladech, proberu jejich souvislosti, podobnosti a odlišnosti, a zmíním i některé meze analyzovaného materiálu, které tu vyvstávají.