Tento příspěvek není odborná kritika soudobé historické antropologie, jedná se pouze o pokus vykreslení několika otázek použití historicko-antropologického přístupu pro historický výzkum. Historická antropologie se zrodila z dialogu mezi antropologií a historií jako pokus "zachránit" historickou individualitu subjektů historického dění.
Mezi historiky a antropology neexistuje shoda názoru co je předmětem studia tohoto přístupu, vyskytují se zde různé problémy, které historickou antropologii přiklánějí k paradigmatu makroperspektivy. Jedná se o otázky kvantity a kvality pramenné látky, z níž by historický antropolog mohl čerpat své poznatky o individuálních zkušenostech těch druhých, otázka transdisciplinárního zakotvení, a v neposlední řadě otázka tvorby hodnotových soudů.