Svéhlaví aktéři a (bez)mocná diktatura. Dějiny každodennosti a výzkum mentalit zemědělského obyvatelstva na příkladu kolektivizace v pohraničí českých zemí
Abstrakt
Dějiny každodennosti jako komplexní metodologický přístup jsou v současné době již po více než čtvrtstoletí plnohodnotným nástrojem historické vědy při rekonstrukci historických procesů a událostí. Studie konkrétně demonstruje aplikaci metodologie dějin každodennosti na příkladu zhodnocení důsledků kolektivizace v pohraničních okresech Šumperk a Zábřeh v letech 1951 až 1953, vše na základě výsledků výzkumů provedených v rámci autorovy diplomové práce.
Celé toto období bylo pro ustavující se komunistickou diktaturu po všech stránkách krizové, přičemž stupňující se represe nebyla symptomem narůstající legitimity nového společenského uspořádání, spíše naopak. Navzdory snaze o ovládnutí společnosti reagovali aktéři celou plejádou rozličných strategií a způsobů jednání, což nejlépe ukazuje v článku podrobně ro- zebraný případ Julie Ajglové.
Tradiční mentality venkovského obyvatelstva a jeho představy spokojeného života vykazovaly výraznou kontinuitu, vzpírající se snahám o revoluční proměnu.