Plasty neboli plastické hmoty (umělé hmoty) se vyskytují v našem životním prostředí od konce 19. století. V našem článku se soustředíme na fenoplasty, které mají nejširší použití v každodenním životě (obaly pro potraviny, nápoje, kojenecké lahve, zdravotnický materiál aj.).
Základní substancí k jejich výrobě je bisfenol A (BA); produkce BA přesahuje na naší planetě 2,2 miliónu tun ročně. Polymerázová reakce při výrobě plastů není kompletní, a proto v plastických výrobcích zůstávají volné monomery BA molekul, které se mohou uvolnit do ovzduší i do potravy, a to zvl. při jejich zahřívaní anebo jsou-li náplně v plastických obalech kyselé nebo zásadité.
Bisfenoly patří mezi chemikálie, které narušují endokrinní systém (endocrine disrupting chemicals); BA se váže na receptory pohlavních hormonů; estrogenní a antiandrogenní účinky BA byly potvrzeny v řadě experimentálních studií. Dále se váže také na thyroidní receptory, a tím antagonizuje hormonální aktivitu thyroidních hormonů.
Navázání BA na glukokortikoidní receptory by se mohlo promítnout do metabolismu glukózy. Studie na zvířeti ukázaly, že expozice BA zhoršuje inzulínovou rezistenci a může hrát roli v rozvoji obezity a DM 2. typu.
K potvrzení nebo vyloučení vztahu expozice lidského organizmu k nejvíce rozšířené substanci BA, uvolňující se z nejčastějších plastů užívaných v současné době, vyžaduje další seriózní prospektivní longitudinální studie.