Původci virových hemoragických horeček jsou obalené RNA viry z čeledí Filoviridae (viry Ebola a Marburg), Arenaviridae (viry Lassa, Lujo, Junin, Machupo, Guanarito), Bunyaviridae (hantaviry, viry krymsko-konžské hemoragické horečky a horečky Rift Valley) a Flaviviridae (viry žluté zimnice a omské hemoragické horečky). Tyto nákazy představují skupinu akutních systémových horečnatých onemocnění podobného klinického obrazu, která bývají často doprovázena rozvojem šokového stavu s následným multiorgánovým selháním.
Infekce se vyskytují na všech kontinentech mimo Antarktidy a patří mezi typické zoon ózy a nákazy s přírodní ohniskovostí. Přenos přímým kontaktem s nemocným nebo jeho tělesnými tekutinami je významný zejména u horeček Lassa, Ebola, Marburg a krymsko-konžské hemoragické horečky.
Přestože riziko infekce pro turisty je nízké, patří tato onemocnění mezi obávaná pro jejich závažný klinický průběh a nedostupnost cílené léčby. Současná rozsáhlá epidemie horečky Ebola v západní Africe ukazuje, že tyto infekce mohou představovat zdravotnický problém s globálními důsledky.
Dalším potenciálním rizikem by mohlo být zneužití těchto patogenů jako zbraní hromadného ničení. Péče o pacienty s podezřením na tyto infekce vyžaduje dodržování přísných bariérových opatření a hospitalizaci na vysoce specializovaném oddělení.