Abstrakt
Úvod: Srdeční troponiny jsou vysoce specifické markery myokardiálního poškození. Elevace jejich sérových hodnot není vždy způsobena ischemií.
Existuje mnoho dalších důvodů pro jejich zvýšení. V naší práci sledujeme faktory ovlivňující elevaci kardiospecifických markerů po primoimplantaci kardiostimulátoru.
Cíle: 1/ Jaká je hodnota troponinu I v neselektované populaci nemocných se srdečním onemocněním. 2/ Zjistit, k jak velké elevaci kardiospecifických markerů dochází po primoimplantaci kardiostimulátoru při použití elektrodového systému s aktivní fixací u pacientů s jedno a dvoudutinovou kardiostimulací. Metodika: Bylo zařazeno 230 pacientů indikovaných k primoimplantaci kardiostimulátoru, hodnoty markerů (troponin I, CKMB, myoglobin) byly stanoveny nejprve před primoimplantací a následně za 6 a 18 hodin po výkonu.
Byl sledován skiaskopický čas, počet pokusů o umístění aktivní elektrody, rozsah výkonu (jedno versus dvoudutinová stimulace), zhodnocena klinická data. Výsledky: Průměrný věk nemocných činil 77,9 +- 8,0 roku (medián 79,5 let). Ženy tvořily 44 %.
Bylo implantováno 136 dvoudutinových a 94 jednodutinových přístrojů. Průměrný skiaskopický čas byl 38,8 +- 22,0 s (medián 33,5 s).
Sérové hladiny troponinu I narostly po primoimplantaci z původních 0,02 +- 0,07 ug/l na 0,18 +- 0,17 ug/l, p < 0,001 (Wilcoxon test), dokumentujeme statisticky signifikantní pokles po 18h. na 0,09 +- 0,18 ug/l, p < 0,001 (Wilcoxon test). U ostatních markerů konstatujeme pouze drobný nárůst hladin.
Prokázali jsme korelaci nár ůstu hladiny troponinu po primoimplantaci kardiostimulátoru k nárůstu skiaskopického času (Spearmanův korelační koeficient =- 0,39, p < 0,001 a 0,37, < 0,001) po 6 resp. 18 hodinách. Závěr: Mírná elevace troponinu I po nekomplikované primoimplantaci kardiostimulátoru s aktivně fixovaným elektrodovým systémem je běžným jevem.
Neprokázali jsme přímou úměru mezi elevací troponinu a obtížností výkonu.