Abstrakt
Epidemiologická data ukazují jasně, že celková kardiovaskulární mortalita žen překonává úmrtnost na oběhová onemocnění mužské populace. Zejména v období po menopauze dochází k rychlé změně rizikového profilu ženy a s hasnoucí estrogenní produkcí dochází k řadě nepříznivých změn v humorálních, kardiovaskulárních i metabolických regulacích vyúsťujících do strmého nárůstu celkového kardiovaskulárního rizika ženy.
Stanovením KV rizika, aktivním pátráním a intervencí nejdůležitějších rizikových faktorů (dyslipidemie, arteriální hypertenze, poruchy glukózové homeostázy a kuřáctví), lze i dlouhodobé cévní riziko postmenopauzálních žen snížit. K základům léčebných strategií patří kromě režimových opatření a aktivní léčby závislosti na tabáku u kuřáků intervence dyslipidemie statinem, arteriální hypertenze snížením aktivity systému renin-angiotenzin-aldosteron a ovlivnění inzulinové rezistence metforminem při prediabetu/ diabetu 2. typu. Časným odhalením a léčbou rizikových faktorů lze posunout výsledky prevence kardiovaskulárních onemocnění (nejen) v populaci postmenopauzálních žen a snížit trvající vysoké reziduální kardiovaskulární riziko v populaci.