V příspěvku upozorňujeme na specifické postavení ředitelů českých škol, u nichž je patrná nutnost obsáhnout profesní kompetence pro oblast výchovy a vzdělávání na jedné straně a způsobilosti v managementu školy na straně druhé. Tento přestup z jedné profese do druhé, často ze dne na den, představuje v kariéře učitele určité schizma, provázené mj. prožitky osamocenosti ve funkci a nepřipravenosti na nové role. Proto jsme naše zkoumání zaměřili k otázkám adaptace (kdysi) začínajících ředitelů na nové profesní odpovědnosti a výzvy. Pozornost jsme soustředili především na potenciální zdroje profesního rozvoje ředitele:
1. pedagogická zkušenost jako odrazový můstek k řešení manažerských problémů na úrovni školy,
2. představa efektivního manažera školy,
3. ředitelské vzory jako zdroj učení a nápodoby a
4. postoje k ředitelskému vzdělávání. Analýzou výpovědí našich respondentů v rámci skupinových rozhovorů jsme se pokusili přispět k rozšíření poznatků o složitém a závažném procesu stávání se ředitelem školy v kariéře učitele.