Abstrakt
Délka trvání duální protidestičkové léčby po akutním koronárním syndromu je dle doporučených postupů 12 měsíců. Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie PEGASUS TIMI 54 zkoumala účinky dlouhodobého podávání ticagreloru (přidaného k léčbě kyselinou acetylsalicylovou) u pacientů 1-3 roky po akutním infarktu myokardu.
Primárním cílovým ukazatelem účinnosti léčby bylo úmrtí z kardiovaskulárních příčin, infarkt myo kardu nebo cévní mozková příhoda, jako primární cílový ukazatel bezpečnosti bylo sledováno krvácení. Celkem bylo randomizováno 21 162 pacientů rozdělených rovnoměrně do větve léčené 90 mg ticagreloru 2x denně, 60 mg ticagreloru 2x denně a do větve s placebem.
Medián doby sledování byl 33 měsíců. Primární cílový ukazatel účinnosti byl zaznamenán v placebové větvi u 9 % nemocných a v obou větvích s ticagrelorem shodně v 7,8 % (ticagrelor 90 mg vs. placebo: poměr rizik - hazard ratio - HR = 0,85, interval spolehlivosti - 95% CI: 0,75-0,96, p = 0,008; ticagrelor 60 mg vs. placebo: HR = 0,84, 95% CI: 0,74-0,95, p = 0,004), což odpovídá statisticky významnému snížení.
Takzvané velké krvácení se ve větvi s léčbou 90 mg ticagreloru vyskytlo ve 2,6 % (HR = 2,69, p < 0,001 vs. placebo), ve větvi se 60 mg ticagreloru ve 2,3 % (HR = 2,32, p < 0,001 vs. placebo), v placebové větvi v 1,06 %; obdobně v případě tzv. malého krvácení (1,3 % vs. 1,2 % vs. 0,4 %, p < 0,001). Důležité je, že výskyt intrakraniálního a fatálního krvácení ve skupině s aktivní léčbou se nelišil od skupiny s placebem a byl hluboce pod 1 %.
Výsledky studie lze shrnout konstatováním, že duální protidestičková léčba ticagrelorem a kyselinou acetylsalicylovou za doporučovaný horizont 12 měsíců má příznivý vliv na výskyt kardiovaskulárních komplikací, za cenu zvýšeného výskytu velkého i malého krvácení, aniž by došlo ke zvýšení výskytu intrakraniálního či fatálního krvácení.