Abstract
Vzrůstající počet pacientů v seniorském věku léčených dialýzou přináší nové problémy k řešení, jak pro seniory samotné, tak pro jejich rodinné příslušníky a poskytovatele péče .Z pohledu sociálního pracovníka se senioři na dialýze musí vyrovnávat s osamělostí, ztrátou soběstačnosti, změnou životních plánů a snížením životních příjmů. Je potřeba, aby psychosociální pomoc byla zaměřena nejen na adaptaci samotného seniora na dialyzační léčbu, ale i na práci s celou rodinou pacienta.