Antropologie, média a uprchlíci - dilemata angažované sociální vědy na příkladu současné uprchlické krize

Abstrakt

Uprchlíci a tzv. uprchlická krize jsou dennodenně skloňovány na předních stránkách novin i v diskuzích na sociálních sítích. Odborníci i někteří novináři se snaží poukazovat na to, kolik nepravd, zkreslených informací a mýtů v této diskuzi koluje, ale příběhy o znásilnění "arabskými mladíky", řezání hlav a čekání s nataženou rukou na sociální dávky vesele žijí svým vlastním životem.

O fakta už zkrátka nejde. Ve svém příspěvku se pokouším reflektovat současnou situaci ze své pozice antropoložky věnující se migraci a zároveň působící v médiích.

Poslední roky jsem věnovala soustavnému úsilí o zlepšení mediálního obrazu migrace a snaze přimět novináře, aby se tématu více věnovali. Najednou je ho všude plno a většina odborníků, kteří migraci a problematice uprchlictví opravdu rozumí, si připadají na tuto situaci zcela nepřipraveni.

Na povrch tak vyplouvá několik problematických okruhů, týkajících se pozice antropologa v mediálním, potažmo veřejném prostoru, které přesahují současnou situaci - v jaké chvíli a proč máme jako sociální vědci vystupovat v médiích? Jakým způsobem máme předávat informace tak, abychom zůstali věrni svému akademickému poslání a přitom byli srozumitelní? Kterou diskuzi ještě stojí za to vést? Znamená moje přítomnost v mediálním prostoru, že se ze mě stal "angažovaný antropolog"? Jak se s touto pozicí vyrovnat z metodologického i etického hlediska? A v neposlední řadě - zajímá můj názor vůbec někoho? A měl by, jenom proto, že jsem antropoložka?