Alpské disciplíny handicapovaných lyžařů patří nejen mezi soutěže na paralympijských hrách, ale současně tvoří i náplň volnočasových pohybových aktivit handicapovaných osob. Bývá diskutovaným problémem, zda je lyžování vhodnou pohybovou aktivitou u osob po jednostranné nadkolenní amputaci, vzhledem k vysokému zatížení zdravé dolní končetiny.
Cílem výzkumu bylo porovnat aktivitu vybraných svalů při obloucích s využitím vnitřního stabilizátoru u lyžařů skupiny LW2, tedy lyžařů s jednostrannou nadkolenní amputací. Výzkum byl založen na porovnání dvou případových studií analýzy specifické pohybové činnosti - lyžování s jednostrannou nadkolenní amputací.
Jedná se o deskripci na základě povrchové elektromyografie a kinematického rozboru videozáznamu provedených oblouků. Sledovaný soubor tvořili dva lyžaři (jeden muž a jedna žena) ve věku 22 - 30 let.
Výsledky ukazují na variabilitu v průběhu oblouků na vnitřní i vnější hraně lyže při porovnání obou lyžařů i při intraindividuálním porovnání zmiňovaných typů oblouků