Příspěvěk pojednává o životě a tvorbě Emanuela Hegenbartha, rodáka z České Kamenice a v letech 1903 až 1923 profesora drážďanské Akademie. Roku 1884 byl Hegenbarth přijat ke studiu na Akademii výtvarných umění v Mnichově.
Po dvou letech studia ukončil, absolvoval Obchodní školu v Lipsku a poté se věnoval rodinné firmě. Roku 1892 se ke studiu vrátil - po dvou semestrech na berlínské Akademii přestoupil na Akademii mnichovskou.
Po studiích u Gabriela Hackla a Karla Marra zakotvil v ateliéru prof. Heinricha von Zügela, jehož výuka se pro jeho tvorbu stala směrodatnou.
Po ukončení studia působil po dobu dvou let v Mnichově jako svobodný umělec, poté přijal místo profesora drážďanské Akademie. Po celou dobu neztratil kontakt s česky hovořícím územím.
Obesílal pražské výroční výstavy Krasoumné jednoty, zastoupen byl na výstavách spolku Deutsch-böhmischer Künstlerbund, skupiny Die Pilger aj. V letech 1920-1922 pobýval v České Kamenici v rámci pracovních letních pobytů.