Abstrakt
Čtenáři Levinase jsou často zaskočeni pohybem od etiky k političnu. Etický vztah probíhá tváří v tvář.
Je význačný nevyvážeností a výjimečností. Druhý je první a já jsem druhořadý.
On zavazuje mne, ne já jeho. V nejzazším bodě Levinas praví, že v přístupu k tváři je dozajista také přístup k myšlence Boha.
Tento přístup však probíhá v situaci jeden k jednomu. V celkové závaznosti, kterou na mě Druhý uvaluje, neponechává jakýkoli prostor pro další Druhé.
Politično je však charakterizováno rovností a všeobecností. Od dob Osvícenství byla ideálem spravedlnost, která nerozlišuje mezi jednotlivými osobami, měřítkem politického byla stejná spravedlnost pro všechny.
Jak se ale poté máme dostat od etiky k političnu? Nabízí nám Levinas cestu, jak tyto dva póly překlenout? Sám motiv zprostředkování předpokládá, že mezi individuální rovinou a političnem jsou ve hře rozdílné úrovně. Podle Levinase nám tyto stupně poskytuje rodina.
Já se domnívám, že právě v tom spočívá význam Levinasova pojetí erotického původu společnosti v Totalitě a nekonečnu. V závěrečné části tohoto článku z toho vyvodím důsledky, které budou zohledňovat plodnost ve vztahu ke konceptu politična.